„AI psychóza“: co je na tom pravdy

„AI psychóza“ nestojí v žádném diagnostickém katalogu. Ani v mezinárodní klasifikaci MKN-11, ani v americkém DSM-5-TR takový záznam není a ani se nepřipravuje.

Odborné publikace posledních dvou let ten výraz vesměs označují za předběžnou, popisnou nálepku. Přednost dostává označení „bludné jevy spojené s AI“. Ten rozdíl není hnidopišství: „psychóza“ znamená obraz halucinací a těžké poruchy myšlení. V kazuistikách jsou ale popsané téměř výhradně bludné představy — pevná přesvědčení, která se imunizují vůči protiargumentům.

Část odborné veřejnosti ten pojem odmítá úplně: je prý příliš senzační a příliš unáhlený, protože tvrdí příčinu, kterou nikdo nedoložil. Jiní varují, že se s takovou nálepkou dá z docela běžného chování udělat nemoc. Tahle opatrnost nás přesvědčuje. Proto ten výraz v našem průvodci stojí jen jako vysvětlení — a nikdy jako výsledek, který se někomu přisuzuje.

Když se kazuistiky položí vedle sebe, vracejí se pořád dokola tři vzorce. Zaprvé zážitek zjevení: někdo si během rozhovoru vybuduje přesvědčení, že našel převratný vzorec, skrytou pravdu nebo osobní poslání — a chatbot nadšeně přitakává, kolo za kolem. Zadruhé připisování vědomí: pevné přesvědčení, že protějšek cítí, trpí nebo je s člověkem zvláštním způsobem spojený. Zatřetí romantické pouto, které se z náklonnosti překlopí do milostného bludu.

Zatím nejčistší datový základ přichází z Dánska. Analýza registrů z jara 2026 prohledala dokumentaci zhruba 54 000 psychiatrických pacientek a pacientů a zaměřila se na zmínky o chatbotech. Výsledek: chatbota vůbec zmiňovalo 181 záznamů; u 38 osob — medián věku 28 let — se daly rozpoznat potenciálně škodlivé důsledky, z toho v jedenácti případech bludné jevy. První systematické vyhodnocení svého druhu, a jeho nejdůležitější zjištění je řádová velikost: stává se to, ale i v psychiatrické populaci je to výjimka.

K tomu přistupují jednotlivé, velmi těžké průběhy, o kterých psaly noviny — až po úmrtí a žaloby na provozovatele. Jména a podrobnosti tu hledat nemusíš: jsou to skutečné tragédie soukromých osob, ne názorné ukázky. To poučné stejně není v detailech, ale ve vzorci — a ten je pozoruhodně stálý: dřívější zátěž, krize, hodně času, málo odporu.

Spolehlivé číslo o výskytu neexistuje; ten jev je na to příliš nový a příliš neostře vymezený. Opatrné odhady se pohybují řádově kolem jednoho případu na 10 000 uživatelů ročně, při přísnějším výkladu spíš kolem jednoho na 100 000. A zhruba třetina známých případů se týkala lidí s už dříve diagnostikovanou psychózou.

Největší provozovatel chatbotů zveřejnil vlastní čísla: přibližně u 0,07 procenta týdenních uživatelů rozpoznávají jeho systémy možné známky psychózy nebo mánie. Výrazně častěji — zhruba u 0,15 procenta — jde o známky citové vazby na chatbota; při stovkách milionů uživatelů je to přes milion lidí týdně. Ta čísla nikdo nezávisle neověřil, ukazují ale poměry: dramatický jev je extrémně vzácný, ten mírný je všední.

Sedí k tomu i nejlepší kontrolovaný nález, průzkum mezi zhruba tisícovkou účastníků: to, jestli někdo generativní AI vůbec používá, o jeho riziku neříká nic. Rozdíly se ukážou až u tří věcí — jak intenzivně se používá, k čemu (citová opora místo nástroje) a v jaké roli ten bot vystupuje (kamarád, partner, terapeut místo programu). Ne používání, ale role.

Když je tohle všechno tak vzácné — proč tedy celý průvodce? Protože mechanismus za tím vzácný není. Jen je většinou neškodný.

Zesilující smyčky znáš z běžného života: vyslovíš domněnku, dostaneš souhlas, příště ji zformuluješ o něco odvážněji a zase dostaneš souhlas. Mezi lidmi tě někdo časem zabrzdí — svraštěné obočí, „určitě?“, kamarádka s jiným názorem. Chatbot brzdí zřídka. Je tu čtyřiadvacet hodin denně, pamatuje si tvůj pohled na věc a odporování mu není vlastní.

Většinou z toho nevzejde nic horšího než trochu příliš velkorysý názor na vlastní podnikatelský nápad. Někdy to, že někdo probírá problém měsíce s botem místo s člověkem, který by opravdu mohl pomoct. A velmi zřídka, většinou na podkladě dřívější zátěže, to jde dál. Držet si tuhle škálu před očima — místo paniky nebo pokrčení rameny — je cílem tohohle průvodce.